1. Nelíbí se ti reklamy? Zaregistruj se a přihlaš se na fóru!

Majncraft - Ancient Legacy

Vlákno v 'Články, videa a příspěvky na Majncraft.cz' založil Angel 19. srpna 2015.

  1. Angel

    Angel Entita (WAM)

    Offline
    Registrován:
    20. dubna 2011
    header.jpg

    Kapitola první - Mithos

    Píše se rok 971 Arkanianského kalendáře.
    Jmenuji se WhiteAngelM a pracuji u Federace jako vedoucí oddělení archeologického výzkumu.
    Těmito spisy Vám chci sdělit přelomové poznatky o historii našich dávných předků, které jsem shromáždil za posledních několik měsíců rozsáhlého výzkumu.
    Vše začalo 10. června tohoto roku, kdy jsem byl přivolán k objevu velmi zvláštního předmětu.
    Nález byl učiněn skupinou horníků vedených mistrem Vergisem při dolování nové těžební šachty.
    V hloubce asi dvaceti metrů pod povrchem narazili na neznámý artefakt pevně zaklíněný do skály.
    Zpočátku tento tmavý opálený blok považovali za meteorit neobyčejných rozměrů, ale při bližším ohledání si všimli, že na několika místech je zřetelný čistě metalický povrch.
    Následně kontaktovali mé výzkumné středisko.
    Už po telefonu jsem zakázal jakoukoliv manipulaci s nálezem.
    Po mém příjezdu mě sám mistr zavedl k místu nálezu. Ukázal prstem do kouta a odešel. Bylo vidět, že má naspěch. Nález artefaktu pravděpodobně narušil jeho pracovní tempo a nechtěl se tu ještě více zdržovat.
    Pustil jsem se ihned do práce. Použil jsem digitální spektrometr pro určení přibližného stáří objektu a materiálu, z něhož je vyroben.
    Po krátkém okamžiku mi slabým pípnutím dal přístroj najevo, že je rozbor dokončen. Následně mě při pohledu na přístroj polil studený pot.
    Na displeji svítil údaj o stáří ~980 let, a v kolonce materiálu se objevil nápis UNKNOWN & ANVIL.
    To přece není možné, pomyslel jsem si. Provedl jsem analýzu znovu a znovu, abych si byl jistý. Přístroj si nadále trval na svém.
    Ještě jsem pro jistotu namířil rezonanční sondu spektrometru na skálu. Přístroj téměř okamžitě vypsal na displej údaj o stáří předmětu 6 Mil. let a ID #1 Stone. Spektrometr tedy funguje správně. S extrémně vzácnými bloky antického formátu ANVIL jsem se již setkal.
    Je známo pouze jediné místo na naší planetě, kde se tyto neznámé bloky dají najít. Je jím tajemné místo zvané Zapovězený chrám.
    Vzdušnou čarou je to odsud zhruba třicet kilometrů.
    Také stáří artefaktu odpovídá začátkům našeho letopočtu. Takže není pochyb - přede mnou leží předmět pocházející z období Antiků, o kterých víme jen velmi málo.
    Jednoznačně mám před sebou nejvýznamnější objev od nálezu chrámu samotného.
    Zapovězený chrám - místo, nad kterým visí mnohem více otázek než odpovědí.
    Monumentální stavba obřích rozměrů, která byla objevena před 8 lety hluboko v Raelských horách výzkumnou výpravou vedenou doktorkou spuntiky.
    Existence tohoto chrámu je prozatím jediným důkazem o technologické vyspělosti našich dávných předků, pro které se vžilo v široké veřejnosti pojmenování Antikové.
    Místo, které jako archeolog znám velmi důvěrně, mnohokrát jsem tam se svým týmem prováděl výzkum.
    Poničené a temné kovové chodby vedoucí do neznáma. Nesčetné množství rozlehlých místností, na kterých se podepsala nějaká pradávná havárie. O další zkázu se postaral čas a příroda sama. Stěny a dveře na mnoha místech jsou popsány dialektem, kterému už v dnešní době nikdo nerozumí.
    Dlouhodobý výzkum, který jsem zde po dobu šesti let vedl, přinesl za celou dobu jen strohé informace a snad ještě více otázek.
    Zjistili jsme, že tato stavba pravděpodobně sloužila jako nějaký druh výzkumného zařízení, nebo jako vojenská základna.
    Dokazuje to velké množství přístrojů zvláštního vzhledu a pokročilých technologií, které jsme v chrámu našli.
    K čemu ale tyto přístroje sloužily, nebo jak se používaly se už nikdo nedozví - veškerá elektronika v nich obsažená je již několik staletí úplně zničena. Zbyla v nich jen hromádka červeného prášku neznámého složení.
    Bohužel výzkum byl předčasně ukončen z důvodu tragédie, kdy se na mé dva kolegy zhroutil několikatunový strop jedné z nižších zaplavených chodeb. Chrám byl následně zapečetěn, aby se už podobná událost nikdy neopakovala. Dodnes mi tato událost nedá spát, to já tam ty kluky tehdy poslal.
    Ale zpět k artefaktu.
    Sepsal jsem s dělníky nálezový protokol a za pomoci laserové řezačky jsem jej vyjmul ze stěny štoly. Byl na své rozměry překvapivě velmi lehký. Převezl jsem jej do našeho výzkumného střediska a zapsal jej do databáze pod kódovým označením Mithos.
    Informoval jsem Bedrycha, admirála Federace, o tomto neobyčejném nálezu a požádal ho o povolení k výzkumu.
    Přišla mi jen automatická odpověď se souhlasem. Taková, kterou jsem dostával už několik měsíců, i když jsem se zeptal na opravdu cokoliv. Věděl jsem, že ten darebák moje e-maily už ani nečte.
    Taktéž s financováním archeologického oddělení to šlo delší dobu z kopce.
    Ani nebylo divu, o upadající odvětví archeologie v dnešní době nejevil téměř nikdo zájem.
    Jediné, co všechny vysoce postavené ve Federaci zajímalo, byla stavba té jejich megalodi Hyperion.
    Celé mé oddělení čítalo pouze tři lidi včetně mě. Mí kolegové byli na vykopávkách v Archipelagu a vrátit se měli až za dva týdny.
    Tak jsem si Mithos vzal pod svá ochranná křídla osobně. Zavřel jsem se s ním do své pracovny a zapomněl na okolní svět. Měl jsem plnou hlavu té tajemné věci, co mi ležela na pracovním stole.
    Mám před sebou přece kus historie. Odkud pochází a co asi skrývá?
    Pustil jsem se tedy do odstraňování kamenité krusty za pomoci laseru. Původně jsem se domníval, že je artefakt pouze pokryt korozí kovu, ze kterého je vyroben. Jak se ale následně ukázalo, byl jen celý pokryt roztaveným křemenem. Takže se kdysi do skály dostal za působení velmi vysoké teploty.
    Musel jsem postupovat velice opatrně, nechtěl jsem nic poškodit. Kousek po kousku se mi odhalovala stříbřitá krása tohoto předmětu.
    Trvalo mi celý zbytek dne, než jsem jej z kamenitého vězení osvobodil.
    Naprosto znaven touto mravenčí prací jsem už jen zvládl naložit Mithos do ultrazvukové čističky a následně jsem upadl do hlubokého spánku.
    Následující den mi ležela na stole kovová, naprosto souměrná kostka zdobená po hranách pravidelnými ornamenty.
    Nicméně mě zaujala jedna věc: Všiml jsem si, že kostka není úplně hladká, jak se na první pohled zdálo, její povrch je spíše jemně zrnitý. Ze zvědavosti jsem se podíval na Mithos pod mikroskopem. Nestačil jsem se divit tomu, co jsem tam spatřil.
    Antický dialekt! Naprosto celý povrch objektu je pokryt velkým množstvím drobného textu.
    Zadal jsem počítači, aby veškerý text naskenoval a sestavil do jednoho velkého obrazu.
    Přece jenom se mi nechtělo studovat symboly celé dny v objektivu mikroskopu.
    Třeba tyto řádky přinesou nové poznatky do studia Antického dialektu, které do dnešní doby stojí na bodu mrazu.
    Nechal jsem počítač pracovat, a usedl jsem za stůl si vychutnat šálek dobrého čaje.
    Mou pozornost zaujaly fotografie čtyř kovových desek, které jsme před sedmi lety nalezli nedaleko Chrámu.
    Totožné symboly, stejný dialekt, jen tyto byly vyryty ručně, nikoliv strojově jako tomu je všude uvnitř Chrámu.
    Co asi potkalo antika, který psal tyto řádky, a co se nám v nich snažil sdělit?
    Náhle mě z hlubokého zamyšlení vytrhl monotónní hlas počítače, který skenoval povrch artefaktu. Začal hláskovat abecedu... "Ten krám už zase nefunguje" pomyslel jsem si a přesunul se ke skeneru, abych ho resetoval. S prstem na tlačítku vypnutí jsem ale koutkem oka zahlédl na monitoru červeně označené symboly. Skočil jsem k obrazovce jako střela. Chvíli jsem s nosem na displeji zůstal zmražený a skoro ani nedýchal.
    "Na artefaktu se opravdu nachází naše Alfanumerické znaky?! Jak je to vůbec možné?
    Zvědavě jsem prohlížel oblast, kde se vyskytovaly naše znaky, a nemohl jsem uvěřit, co jsem tam spatřil. "Vždyť je tu kompletní překladová tabulka Antického dialektu do základní hieroglyfické podoby a dokonce do našeho písma."
    Tak přece jenom, kdysi dávno se používaly oba jazyky, z nichž jeden upadl postupně v zapomnění. Přede mnou leží klíč ke spoustě záhadám naší historie, k tajemství našich předků a kdoví k čemu ještě.
    Nyní již pro mě nebude problém přeložit jakýkoliv antický text, který mám před sebou.
    Strávil jsem celé tři dny, než jsem přeložil veškerý text na artefaktu.
    Až na několik zdánlivě nesmyslných kódových označení se jednalo o schéma elektrického zapojení.
    Podle tohoto textuje tedy artefakt dutý a uvnitř se nachází nějaký druh zařízení, které lze s trochou snahy připojit na naše počítače.
    Dle popisu jsem z jedné strany kostky odřízl stěnu a uvnitř našel komunikační rozhraní.
    Bylo poznat, že tato dutina byla perfektně hermeticky uzavřena, zařízení vypadalo, jako kdyby bylo vyrobeno teprve včera. Byl to zvláštní pocit, koukat na zařízení tak staré a technologicky téměř stejně vyspělé, jako je dnešní technika.
    Všiml jsem si ještě jedné zajímavé věci, že velká část elektroniky je vyrobena z Rubia - kamene, který se dnes využívá jen jako šperk a v malé míře v léčitelství. Antikové jej v textu přede mnou označují jako Redstone.
    Strávil jsem další den konstrukcí seriového překladače dle schématu, aby bylo možné Mithos připojit k mému PC.
    Večer jsem měl už vše připraveno na spuštění. Pro jistotu jsem ještě několikrát dle schématu překontroloval zapojení, jestli je vše správně. Bylo.
    Zadal jsem příkaz ke spuštění programu, který následně několik okamžiků dekódoval data. Po chvilce obrazovka počítače zčernala a já si napjatě hryzal nehty nad očekáváním, co se bude dít.
    Po několika vteřinách, které mi připadaly jako věčnost, se mi před očima objevil mně dobře známý symbol bílého kruhu s křídly, který je v chrámu vryt do středu každých dveří.
    Co mě ale následně opravdu fascinovalo byl nápis, který se uprostřed tohoto kruhu rozzářil:

    Evacuation Class Vessel AR1.0
    ARCHANGEL
    ===============================
    FLIGHT RECORDER
    awaiting command _


    Najednou mi vše ohledně mého dlouholetého výzkumu začalo dávat smysl.
    To tedy znamená, že Zapovězený Chrám není a nikdy nebyla budova...

    Pokračování příště. Za korekturu děkuji Vergisovi.
     
    • Kreativní příspěvek Kreativní příspěvek x 25
    • Líbí Líbí x 12
    • Informativní Informativní x 2
  2.  
  3. Angel

    Angel Entita (WAM)

    Offline
    Registrován:
    20. dubna 2011
    Kapitola druhá - Za novým světem / To the new world

    Téměř tisíc let stará černá skříňka ze záchranného vesmírného plavidla.
    Zní to jako začátek nějaké science fiction, nicméně přesně taková věc právě leží na stole přede mnou.
    Zůstal jsem naprosto šokován objevem, který by zajisté ovlivnil všechna světová náboženství.
    Chybějící střípek ve vývoji naší rasy. Kdysi jsme tedy přiletěli na naši Zeměkostku z jiné planety na palubě vesmírné lodi. Jsme tedy všichni potomky jiných bytostí?

    Jsem jediný na planetě, kdo o něčem takovém ví. Mám se vůbec s někým podělit o tak převratné informace?
    Letový rekordér toho obsahoval mnohem více, než jen letové údaje, kterým jsem moc nerozuměl. Byly zde uloženy hlasové deníky kapitána a dokonce zápis událostí, které předcházeli samotnému opuštění starého světa Antiků.
    Následující příběh jsem zrekonstruoval ze všech dat a informací, které mi černá skříňka poskytla.

    ...Prognózy byly strašlivé, dle výpočtů by srážka s tělesem rozměrů, jaké měl asteroid W13 – Abaddon, znamenala úplné vyhlazení planety.
    Mezi obyvateli vypukla čistá panika, hráči protestovali, griefovali, kradli a vraždili, někteří se opakovaně opíjeli lektvary. Situace se začínala vymykat z rukou pořádkových sil moderátorů.
    Postupně vypukala anarchie, hráči jednoduše potřebovali naději...

    Byla postavena evakuační loď enormních rozměrů - ECV Archangel, které se lidově začalo říkat Archa.
    Její úkol byl prostý, zachránit veškeré obyvatelstvo, flóru a faunu Zeměkostky před jistou záhubou.
    Stavba trvala pouze 2 týdny a podíleli se na ní ti nejzručnější stavitelé, které se podařilo sehnat.
    Při stavbě byly implementovány nejmodernější technologie, které vyvíjeli v utajení hluboko pod zemí vědci Projektu X několik posledních let.
    Za zmínku stojí například jednotky MFSU, kterých Archanděl nesl celkem šest. V té době to bylo nejvyspělejší zařízení pro uchovávání energie.
    Bohužel nebylo možné na palubu vměstnat žádný generátor energie. Jednoduše neexistoval žádný takový, který by byl schopen dodat takové množství energie, jaké bylo potřeba, a zároveň byl natolik malý, aby bylo možné jej umístit do strojovny. Proto musely být MFSU nabity již na planetě za pomocí prvního prototypu fúzního reaktoru Hvězdný Most.

    Za pomocí výkonného teleskopu byl nalezen solární systém podobný našemu současnému.
    Dle výpočtů se v tomto solárním systému vyskytují planety s obyvatelnými seedy.
    Bylo spočítáno, že za použití běžného pohonu by loď byla schopna doletět do požadované oblasti přibližně za 40 tisíc let, což bylo samozřejmě neakceptovatelné.

    Naštěstí divize přišla na základě nedávných výzkumů s alternativním řešením - cestování hyperprostorem.
    Vrchními inženýry divize výzkumu alternativních energií Ing. Pulcem a Ing. Amunakem bylo zjištěno, že krystal Lapis Lazuli je schopen ohýbat časoprostor, pokud je vystaven silnému infračervenému záření.
    Krystal Lapis Lazulitu ve tvaru tetrahedronu byl umístěn do titanové skříňky a připojen na matici infračervených laserových paprsků.
    Takto sestavené zařízení bylo schopno otevřít hyperprostorové okno potřebné pro přesun na novou planetu.
    Dle kalkulace se s hyperpohonem délka cesty zkrátí na 36 dnů.
    Vědecký tým projektu X upozorňoval, že je potřeba provést ještě spoustu výpočtů pro odstranění nežádoucích teplotních výkyvů, kterými krystal disponoval, nicméně na to nebyl čas.
    Muselo se jednat rychle a tohle bylo jediné, co jsme měli.

    7 dnů před dopadem asteroidu byl odhalen projekt Archangel široké veřejnosti.
    Přistál na letišti v New Vegas, kam se sotva vměstnal.
    Byl vydán celosvětový příkaz k okamžité evakuaci.
    Bohužel se veřejnost rozdělila do dvou táborů. Část hráčů se rozhodla nenalodit se na palubu. Učinili tak na základě utajených vědeckých expertíz nestability jádra hyperpohonu, které někdo publikoval pro veřejnost. Věřili, že v bunkru Projektu X hluboko pod zemí budou schopni za použití moderních technologií energetických štítů přežít a že jejich šance bude vyšší než u posádky vesmírné lodě.
    Na planetě nakonec zůstalo 26 hráčů, z velké části vědecký personál projektu X z oblasti výzkumu, ke kterým se připojilo několik civilistů.
    Přidala se k nim i sekta zasvěcenců Enderskému dračímu Bohu, vedených prorokem dračí krve - Utheraptorem.
    Bylo známo, že v případě dopadu bude povrch dlouhou dobu neobyvatelný z důvodu radiace a prachu. V případě nedostatku vody, kyslíku nebo potravy měli v plánu použití stázových komor, kterými byl Projekt X vybaven pro případ nukleární války a zničení atmosféry.

    Samozřejmě pro zachování všech známých druhů byly kromě hráčů na palubu umístěny veškeré rostliny a mobové - i přes protesty posádky i ti agresivní.
    A tak 14. prosince 2010 Archanděl odstartoval.
    Za pomocí tažných podsvětelných motorů vystoupal na orbitu planety a za několik minut vstoupil do hyperprostoru.
    Inerciální tlumiče pracovaly na jedničku, i když se některým pasažérům při prudkém zrychlení udělalo nevolno. Senzory chvíli před opuštěním solárního systému zaznamenaly silnou explozi - Zeměkostka se srazila s Asteroidem Abaddon.
    Dle výpočtů poslední známé trajektorie a rotace planety vyvstala uspokojivá zpráva - dopadl do oceánu. Mohli to ti lidé dole přežít? A jaký osud je čeká? ( příběh Technicraftu ).
     
    • Kreativní příspěvek Kreativní příspěvek x 14
    • Líbí Líbí x 10
  4. Angel

    Angel Entita (WAM)

    Offline
    Registrován:
    20. dubna 2011
    Uběhlo poklidných 22 dnů cesty v hyperprostorovém okně, za které se na lodi neudálo nic zvláštního kromě pár stížností na příliš pikantní stravu lodního šefkuchaře blurčáka. Mimo to došlo jen k několika lehkých zraněním z nepozornosti.
    Vše probíhalo hladce. Nikdo neměl ani nejmenší tušení o tom, jak dramaticky se situace změní v následujících hodinách.
    Jen několik pater pod nic netušící posádkou se ve strojovně hromadila nezměřitelná energie.
    Na vině byl tetrahedronový krystal v jádru hyperpohonu.

    A tak se to stalo, v 17 hodin 15 minut došlo k náhlému zhroucení hyperprostorového tunelu.
    Na tak náhlou událost nebyly posádka ani systémy lodi připraveny.
    Archa byla vržena do prázdna vesmíru obrovskou silou a navíc v nepřirozeném úhlu letu.
    Rychlost lodi dosahovala 18 tisíc km/h.
    Jediným zázrakem bylo, že nebyly vyřazeny inerciální tlumiče, jinak by se náhlé zpomalení z 12 miliard km/h na několik tisíc projevilo na posádce okamžitým zkapalněním kostí.
    Na lodi zavládla panika. Všechna světla na lodi pohasla a byla nahrazena oranžovo-červeným nouzovým světlem alarmu, který znamenal ohrožení.
    Kormidelník NepsterCZ se ze všech sil snažil srovnat loď do přirozené pozice pro let, nicméně lodní počítač byl mimo provoz a proto se musel spolehnout pouze na slabé stabilizační trysky, které běžely na maximální výkon.
    Po několika dlouhých minutách se mu to přece jen povedlo a i lodní počítač po restartu začal pracovat. Okamžitě automaticky začal analyzovat stav všech systémů. Oznámil varování o blížící se planetě a o jejím kolizním kurzu s lodí.
    Nicméně rozpadající se plášť lodi a kolizní kurz nebyly těmi největšími problémy, s kterými se Archanděl a jeho posádka potýkala.
    Na palubě se stále nacházel nestabilní a extrémně přetížený generátor hyperpohonu...

    Ohlušující rána otřásla lodí - Tetrahedron v jádře hyperpohonu explodoval. Desítky metrů strojovny se okamžitě vypařilo. Směrová tlaková vlna plná hořící plazmy odtrhla jednu kompletní motorovou sekci včetně podsvětelných motorů Gama a Delta a odhodila ji stovky metrů daleko od lodi.
    Všichni byli sraženi na zem mohutnou silou a v té chvíli si mysleli, že je to jejich konec.
    Sirnatý zápach spálených lodních systémů bodal do nozder posádky. Loď se otřásala a ze všech stran se ozývalo zlověstné skřípění.
    Ale nějakým zázrakem loď tuto mohutnou explozi vydržela. Ač těžce poškozena, doposud držela pohromadě.
    Stále se ale vysokou rychlostí blížila k otevřené náruči neznámé modré planety.
    Většina lodních systémů byla touto havárií zničena nebo alespoň těžce poškozena.
    Gravitační brzdné trysky shořely na prach, energetické jádro zasáhl elektrický výboj, který se po rozvodech rozšířil po celé lodi. Zkapalněný redstone prskal ze zdí. Polovina MFSU jednotek vyhořela, stejně jako navigace, komunikace a řízení motorů. Lodní počítač zamrzl. Pilot NepsterCZ se zhroutil, nemohl už vůbec nic dělat. Loď nereagovala na žádný jeho povel.
    Z mocné Archy zbyla jen hromada neovladatelné struktury, která se jako kámen blížila k planetě. Srážka byla nevyhnutelná.
    Kapitán dwi si ale zachoval svou duchapřítomnost a prokázal svou zdatnost v přímém rozhodování i při krajně napjatých situacích. Věděl, že jediné, co může udělat, je ochránit posádku před následky tvrdé srážky s pevninou.
    Přiběhl k rozvodům nouzového ručního přesměrování energie a naprosto vše, co v MFSU jednotkách zbylo, převedl do emitorů předních ochranných štítů a inerciálních tlumičů.
    Při drastickém převodu energie došlo k několika slabším explozím v přetížených systémech.
    Při jednom takovém výbuchu musela archa ztratit zbývající černou skříňku, protože zde končí veškerý její záznam. Letecký rekordér musel být tehdy explozí vymrštěn z lodi a dopadl o několik kilometrů dále, kde byl o tisíciletí později nalezen.
    Zbývající události jsou již přepisem lodního deníku, který později sepsal kapitán na 4 kamenné desky, které byly nalezeny u chrámu. Později bylo nalezeno dalších 32 desek uschovaných v místě, kde se posádka dle záznamu usadila.
    Přepis událostí ze zápisků kapitána dwi.
    "Důležité bylo naklonit loď tak, aby náraz šel přímo na ochráněnou příď. Toho jsem docílil zkratem otočných trysek na přídi, které jako jediné ještě fungovaly. Nicméně se Archanděl po několika okamžicích dostal do velmi nepříjemné rotace.
    Asi pět minut po tom, co jsme pronikli atmosférou, přišel první náraz. Příď lodi narazila do vrcholu hory a vzala s sebou kus skaliska.
    Tento nejsilnější náraz pro nás nevypadal vůbec hrozivě, ale to jen z důvodu, že veškerou energii nárazu pohltil štít a náhlé zpomalení vyrovnaly inerciální tlumiče. Bohužel nás to stálo veškerou zbývající energii. Naprosto vše na lodi zhaslo. Druhý náraz už byl mnohonásobně slabší, nicméně mnohem hrozivější. Neměli jsme už štíty. Každý, kdo se pevně něčeho nedržel, byl sražen k zemi nebo kovové stěně. Zde jsem ztratil vědomí. Probudil jsem se v slabém světle plápolajícího ohně, a první, co jsem uviděl, byl důstojník rejnock, který mi pomohl na nohy. Celé tělo mě bolelo. Postupně se k nám scházeli všichni členové posádky, kteří byla v době nárazu na můstku. Chyběl jen kormidelník NepsterCZ. Nakonec jsme ho našli pod přístrojovým panelem zavaleného v hromadě spálených redstonových opakovačů. Byl v šoku, ale jinak v pořádku. Dle všeho se příď lodi zavrtala několik desítek metrů do pevniny. Tvrzené sklo pozorovatelny můstku bylo pryč a část místnosti byla zasypána větším množstvím bloků štěrku a hlíny.
    Bylo potřeba najít cestu ven do hlavního hangáru.
    Hydraulické dveře byly zablokovány, ale společnými silami se nám je s pomocí diamantového meče podařilo otevřít natolik, že jsme byli schopni protáhnout se skrz. Postupně jsme prošli ještě přes několik překážek a úspěšně jsme dorazili do hangáru, kde nás jásotem uvítal zbytek osazenstva lodi, který se zde shromáždil.
    Rozhlédli jsme se dveřmi ven, kde nás čekal zcela nový svět. Není to sice ten, na který jsme mířili, ale zdá se, že je také obyvatelný.
    Veškerá moderní technologie na palubě byla ovšem nenávratně ztracena.
    Proto jsme museli začít téměř od začátku, budou nám muset stačit holé ruce, krumpáče a lopaty..."

    KONEC

    PS: Opět děkuji za korekturu Vergisovi.
     
    • Líbí Líbí x 16
    • Kreativní příspěvek Kreativní příspěvek x 14
  5. Bedrych

    Bedrych Klingon

    Offline
    Registrován:
    03. srpna 2011
    To by pomalu stálo vydat jako tištěnou povídku. Nejen z důvodu doby než to někdo přečte (admirál darebák čte všechno! :cool:), ale že je to fakt dobře napsané.
     
    • Souhlasím Souhlasím x 2
    • Líbí Líbí x 1

Sdílej tuto stránku